Logistika a řízení dodavatelského řetězce (v angl. supply chain management, SCM) nejsou nové myšlenky. Principy zajišťující efektivní tok materiálu a informací, které by uspokojily požadavky zákazníků, se od stavby pyramid po záchranu hladovějících v Africe, změnily jen málo.
Během historie lidstva byly války vyhrávány a prohrávány díky logistickým silným stránkám a schopnostem - nebo díky jejich nedostatku. Tvrdí se, že porážka Britů ve válce o nezávislost Američanů může být v mnohém přisouzena logistickým chybám. Britská armáda v Americe byla téměř výhradně závislá na dodávkách z Británie. Na konci války bylo v zámoří 12 000 vojáků, kteří byli nejen vybaveni zbraněmi z domova, ale také i jídlem. Během prvních šesti let války byla správa těchto základních zásob zcela nevyhovující, což ovlivnilo nejen průběh války, ale i morálku vojska. Vhodná organizace zásob nebyla vytvořena do r. 1781 a následně už bylo příliš pozdě.
Ve druhé světové válce hrála logistika také významnou roli. Invaze spojenců do Evropy byla vysoce odbornou logistickou úlohou, podobně jako Rommelova porážka v poušti. Rommel sám jednou řekl, že „před vlastním bojem je bitva vyhrána nebo prohrána díky provianťákům“.
Pouze nedávno začaly obchodní organizace uznávat zásadní dopad, který logistika může mít na dosažení konkurenční výhody.
Přestože generálové a polní maršálové z dřívějších dob měli porozumění zásadní roli logistiky, kupodivu pouze nedávno začali obchodní organizace rozpoznávat zásadní dopad, který může mít logistické řízení na dosažení konkurenční výhody. Částečně tento nedostatek poznání vyplývá z nízké úrovně porozumění výhodám integrované logistiky.