Je téměř nemožné rekonstruovat rané dějiny tohoto státu. Jestliže nějaký kmen nebo nějaké společenství dosáhne světovlády, jsou nejčasněji dějiny vzniku a počátky napsány znovu. Tato revize může spočívat v tom, že se zveličuje primitivnost, zaostalost a bída raných dob, aby více vynikla důležitost cesty vzestupu. Úsilí o komunitu může vést rovněž k tomu, že je původní společenství pojímáno jako kapesní vydání pozdějšího impéria, a to s veškerou jeho složitou sociální hierarchií. Aztékové zvolili první formu, Inkové druhou. Incká historiografie měla ve zvyku pojímat někdejší kmenové náčelníky, jako věrný obraz imperiálních vládců, kteří později ovládali celý andský region a obdařovat je všemi jejich mocenskými atributy. Jestliže dále vezme v úvahu, že Inkové neměli žádné písmo, že tedy jejich dějiny tvořila pouze ústní tradice, že kalendář a chronologie byly rozvinuty mnohem méně než v Mezoamerice a že konečně i archeologická svědectví z oblasti Cuzca jsou krajně skoupá, lze si snadno představit s jakými obtížemi musí každá rekonstrukce
raných dějin počítat.