Mokřad je významný krajinný prvek. Ochranu VKP stanoví v ČR zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Jde o nástroj tzv. obecné ochrany přírody. Úloha mokřadu v krajině je rovna úloze vody v krajině. Nejen proto jsou mokřady velmi ceněny.
Úkolem diplomové práce bylo v oblasti Východních Krušných hor teoreticky vytvořit návrh opatření, které by mělo vést k regeneraci původních hydrologických poměrů.
V úvodu práce popisuje obecně hlavní význam a funkce mokřadů a následně se krátce věnuje oblasti krušnohorských rašelinišť, oblast vyhlášené jako mokřady mezinárodního významu podle Ramsarské úmluvy. V České republice je tato oblast označována 12. nadnárodně chráněné území v ČR (RS 12). Dále pak charakterizuje vybranou zájmovou lokalitu Cínovecký hřbet, kam návrh revitalizačního opatření je situován. Práce také stručně uvádí, jaké jsou klimatické geologické a hydrologické poměry řešeného území.
V teoretické části se tato práce zabývá terminologií obnovy krajiny a následně je navázáno na metodiku revitalizace její základy a revitalizační cíle. Pro návrh a účel revitalizace na lokalitě Cínovecký hřbet byl učiněn několikrát terénní průzkum a současně s tím také sběr dat a provedeno potřebné měření. Na základě vyhodnocených výsledků byl proveden návrh revitalizačního opatření. Stanovují se realistické cíle revitalizace, jelikož je to základní podmínkou jak pro úspěšnost akce, tak i pro možnost jejího hodnocení.
Závěrem se práce zabývá způsoby revitalizace, významem a přínosem pro krajinu, ochranu biodiverzity a životního prostředí.