DIENZENHOFEROVÉ
V první polovině 18. století se v Praze duchovní život začíná měnit. S tím úzce souvisí i výtvarný projev. Češi se v uměleckém vyjádření snaží alespoň částečně odpoutat od Vídně, podporující domácí tvorbu, zvou mistry, kteří mnohdy byli v předchozích generacích italského nebo německého původu a jejichž rodiny zde zůstaly a našly nový domov.
Během sta let se podařilo barokním umělcům přemodelovat vzhled pražské kotliny. Začínají ustupovat středověké domy, objevují se dominanty v podobě velkolepých kostelů a paláců. Domy se vlní, vznikají půvabná a intimní zákoutí, a nerovném terénu se objevují zahrady s rampami, schodišti a terasami, v nichž stojí dramaticky řešená sousoší čí sloupy. Na okraji Prahy se stavějí usedlosti s vinicemi a rozsáhlými zahradami.