Bez Beneše bychom republiku neměli. Touto nadsázkou chtěl T. G. Masaryk říci, že v politických a diplomatických akcích zahraničního odboje za 1. světové války i po ní měl Beneš tak významný podíl, že jej lze právem pokládat za jednoho ze zakladatelů československého státu.
28. října 1918 Beneš jako představitel zahraničního odboje jednal v Ženevě s domácími politiky a po dohodě s nimi se stal prvním ministrem zahraničí nového státu. Domů se však vrátil až za rok, neboť už v listopadu 1918 musel v Paříži zabezpečovat historicky neexistující jižní hranici Slovenska
a vůbec jeho vymanění z Uher a současně také prosadit uznání historických hranic českého státu.