1 Pojem a charakteristika správního práva, věda správního práva a správní věda (správní právo jako subsystém správního řádu, objektivní a subjektivní správní právo, správní právo jako právní odvětví, vnitřní systematizace správního práva, pojem, předmět a metody vědy správního práva, pojem, předmět a metody správní vědy, vztah správní vědy a správního práva) 1.1 Osnova: - právo, systém práva, objektivní X subjektivní právo, veřejné X soukromé právo (různé teorie) - definice správního práva, jeho předmět, vznik a 3 koncepce - zaměření správního práva, jeho veřejná povaha, dělení (objektivní SP x subjektivní SP, vnitřní SP x vnější SP) - zásady ovládající SP, které vychází z právního státu - SP jako odvětví (předmět, metoda regulace, soudržnost norem a společenská opodstatněnost) - vnitřní (podle systémových prvků, podle sourodnosti norem) a vnější systematizace (vztah k jiným právním odvětvím i k soukromému právu) - vědní discipliny související se správním právem: věda správního práva a správní věda 1.2 Správní právo (dále jen „SP“) - úvod - Relativně samostatný subsystém, ale i integrovaná a integrální součást práva jako celku; - slouží k regulaci vztahů při realizaci výkonu moci ve státě, ve sféře tzv. veřejné moci; - právo je specifický soubor pravidel chování, jehož posláním je regulovat společenské vztahy. Právo také vystupuje jako soubor státem stanovených či aprobovaných pravidel chování (je úzce spjato se státem, vyjadřuje jeho vůli). Má státem stanovenou formu, je obecně závazné a jeho respektování je vynutitelné státní mocí. Vedle něj ale k regulaci společenského chování slouží i jiné neprávní normativní systémy jako zejména morálka, náboženství, ale i politika apod. Přitom každá společnost si vytváří vlastní stupnici hodnot.