Velmi často nelze řešit následky nemoci či úrazu pouze medicínskými, respektive zdravotnickými prostředky, a ačkoliv může být léčba efektivní, následky mohou být dlouhodobé či trvalé (Votava,2005). V tomto případě je nutné využít prostředků ucelené rehabilitace, která čerpá z rehabilitace nejen léčebné, ale rovněž sociální, pracovní a pedagogické, jedná se tedy o interdisciplinární obor, který představuje současné pojetí rehabilitace, která již není chápana jen jako zdravotnická záležitost, a to především ve smyslu fyzioterapie, ale jako obor, který je schopen zlepšit fyzické, sociální, výchovné a pracovní dovednosti jedince (Jankovský et. al., 2005). Jankovský (2006) definuje ucelenou rehabilitaci v následujících větách: ucelená neboli komprehensivní rehabilitace vychází z holistického pojetí člověka. Člověk je celistvá bytost, kterou je potřeba chápat a nahlížet na ni, jako na bio-psychosociálně-spirituální bytost. Je tedy zřejmé, že člověk je ovlivňován mnoha faktory, které je potřeba vnímat z více úhlů. Cílem rehabilitace je odstranit, popřípadě zmírnit dopady nemoci či úrazu na jedince tak, aby došlo k obnově jeho plnohodnotného života.