Vypracované otázky: Vypracované otázky z předmětu Ekonomika

1. Základní pojmy - mikroekonomie a makroekonomie, koloběh statků a peněz v ekonomice, dělba práce, trh, průměrné a mezní veličiny, cena, užitek, externality.
Mikroekonomie zkoumá chování jednotlivých subjektů, tedy zákazníků a výrobců. To souvisí s pojmy nabídka a poptávka. Každý výrobní subjekt má 3. základní problémy a to: co, jak a pro koho bude vyrábět. Makroekonomie se zabývá chováním celé ekonomiky, zejména z pohledu státu. Rozeznáváme dva druhy ekonomik: Tržní, kde o produkci rozhodují jednotlivci (spotřebitelé) a soukromé subjekty (firmy), důležitým pojmem je neviditelná ruka trhu. Opakem je potom příkazová ekonomika, kde všechna důležitá rozhodnutí provádí vláda, která vlastní všechny výrobní faktory - půdu a kapitál. V žádné ze současných společností nefunguje dokonale ani jeden z uvedených druhů. Většinou se jedná o kombinace výše uvedených - produkci určuje trh, ale také vláda schvalováním zákonů atd. Vzhledem k omezenosti zdrojů se musí zodpovědět ještě otázka jak s nimi zacházet (kolik půdy zastavíme továrnami a kolik jich využijeme k zemědělství).
Práce je výrobní činnost, jejímž nositelem je člověk. Hodnotíme kvalitu a množství, přičemž důchodem z práce je mzda. Důchodem plynoucím z vlastnictví půdy je pozemková renta. Kapitálem nazýváme statky, které byly vyrobeny, aby se podíleli na výrobě jiných statků. Příkladem budiž stroje nebo peníze. Důchodem z kapitálu je zisk, případně úrok.
Pod pojmem externalita označujeme dopad ekonomického rozhodnutí (resp. činnosti), jehož následky nese někdo jiný. Typickým příkladem je znečištění životního prostředí. Možným řešením je zákaz, ten však není obvykle ideální. Typickým příkladem je zákaz použití freonů nebo zákaz řízení auta po požití alkoholu. Další možností je tedy příkazové řešení, které subjektům stanovuje, kolik znečišťující látky mohou vyprodukovat. Jistou modifikací příkazu je například povinnost vybudovat čističku nebo mít v autě katalyzátor. Toto se zatím týkalo pouze negativních externalit. Pozitivní externalitou můžeme nazvat výstavbu silniční sítě, podporu výzkumu nebo získání vzdělání ve škole, za což firmy v okolí školám neplatí, ale využívají toho.
Cena je směnná hodnota statku nebo služby, v tržním hospodářství má několik funkcí: informační, alokační, motivační. Pokud se jeden ze zdrojů stane vzácným, zvýší se jeho cena a to informuje spotřebitele. Výrobce je následně motivován k použití jiného statku. Stanovení ceny se provádí buď s ohledem na náklady, konkurenci nebo s ohledem na poptávku. To znamená, že buď si k ceně vstupů připočteme přirážku, určíme cenu porovnáním s konkurencí nebo jí vypočteme z ochoty spotřebitele koupit si právě náš produkt. Jistým extrémem je potom cena dumpingová, tedy taková, která likviduje konkurenci, protože je hluboko pod hranicí nákladů. Příkladem budiž ceny některých druhů zboží v supermarketech likvidujících trhovce v centru města.
Základním předpokladem, s nímž pracujeme, je racionálně uvažující zákazník - takový, který jedná efektivně (vysoký užitek s nízkými náklady). Racionalita zákazníka tedy nespočívá ve volbě cílů, ale ve způsobech vedoucích k jejich dosažení. Užitek znamená uspokojení. Celkový užitek je z celého množství statku, mezní užitek s rostoucí spotřebou klesá (8. pivo neuspokojí tolik, jako 1.).