1. Vzájemná závislost a prospěch z obchodu (příčiny prospěchu z dělby práce; hranice výrobních možností; absolutní a komparativní výhody; příčiny prospěchu z obchodu - vnitrostátního a mezinárodního; určení, kdo co vyrábí a co nakupuje; vzájemná závislost a potřeba koordinace; příklady) 1. Příčiny prospěchu z dělby práce, hranice výrobních možností, absolutní a komparativní výhody dělba práce = forma spolupráce, díky které zúčastněné subjekty zpravidla dosahují vyšší produktivity s nižšími náklady, než kdyby danou práci prováděly každý zvlášť jeden z principů ekonomie: obchodováním si mohou polepšit obě strany = žádný subjekt (stát, jednotlivec či rodina) nemůže být v praktickém životě plně soběstačný a izolovaný od ostatních subjektů; pokud se každý tento subjekt specializuje na určitou činnost, může své nabízené produkty činnosti směnit za produkty poptávané a tím uspokojovat poptávku vlastní i ostatních subjektů; bez této směny by si izolovaný subjekt nemohl dopřát rozmanitější uspokojení svých potřeb Příklad: Na světě existují pouze dva statky (maso a chléb) a dva druhy lidí (zemědělci a farmáři). Tito lidé mají 3 varianty týkající se produkce: 1. varianta: oba lidé produkují statky, na které jsou specializovaní a neprovádí vzájemný obchod. Časem zjistí, že kdyby mohli užívat i statek druhý, zvýšili by tak svůj užitek ze spotřeby. Produkční křivka je shodná se spotřební křivkou. 2. varianta: oba lidé produkují oba druhy statků a zvyšují tak užitek ze spotřeby. Časem však zjistí (jsou-li tzv. homo economicus), že při specializaci a vzájemném obchodu (směně) by sice pořád měli stejnou produkční funkci jako v 1. variantě, avšak spotřební funkce by byla vyšší. 3. varianta: oba lidé produkují statky, na které jsou specializováni a zároveň provádí vzájemný obchod. Tím mohou oba při stejné produkci zvýšit vlastní spotřebu.