I. POČÁTKY: STAROVĚCÍ FILOZOFOVÉ A EKONOMIE, VLIV NA STŘEDOVĚKÉ MYŠLENÍ
A) EKONOMICKÉ MYŠLENÍ STAROVĚKU: - názory se nevyskytují samostatně, ale jako součást náhledů na celek - ekonomika = jedinou přirozenou formou naturální hospodářství (rodinné, pro uspokojování potřeb společnosti); proti směně za účelem zisku (později byl obchod přípustný, nesměl však být motivován ziskem); proti půjčování peněz na úrok (lichva); nejprospěšnější činností je zemědělství (jinak fyz. práce vnímána méněcenně); dělba práce chápana jako faktor ovlivňující kvalitu a produktivitu výrob.
Xenofón 5/4 st.př.n.l. - Oikonomikos (Jak má být vedená domácnost, nevěnoval se pouze naturálnímu hospodářství, ale projevoval zájem o trh a směnu, důraz kladen na zemědělství)
Platon (427 - 347 př.n.l.): - „Republika“ (či „O státě“) - Politeia zhroucení jeho ideálního státu Athény, a nevyhovovala ani Sparta - ze znechucení vším konstruuje svůj ideální stát→3 vrstvy o 3.stav - drobní řemeslníci, rolníci, žili normálně - pracují, obchodují o 2.stav - vojáci - mají bránit stát, v době míru mají sportovat, nemají mít ani vlastnictví, ani rodinu o 1.stav - vládcové=filozofové - řídí společnost, neměli mít vlastnictví, rodinu (měli-li děti, ty měly být odebírány od rodičů), obydlí, majetek, měli mít vše společné (i ženy) - je označován jako první komunista - jeho pojetí peněz je kartalistické - nahlížel na ně jako na pouhý symbol stvořený a garantovaný státem, ne jako na zboží - absence soukromého vlastnictví u horních tříd měla být zárukou toho, že se budou řídit vyššími hodnotami→oligarchická vláda „přirozených“ kast měla být zárukou pořádku a stability (nevysvětlil ovšem, kdo do které kasty, a podle jakého kritéria bude patřit) - Politeia byla pouhou utopií, stála na předpokladu, že společnost má svou přirozenou elitu, která se nemusí nikomu zodpovídat a která má v rukou vládu bez toho, aniž by k tomu bylo zapotřebí demokratických mechanismů, - kdo chce být bohatý, nemůže být ctnostný