1. Teoreticko-metodologická východiska, charakteristika a aspekty klasické teorie bezpečnosti Bezpečnost = z hlediska negativního vymezení: • Nepřítomnost hrozby či její neexistence • Opak stavu ohrožení, interakce akterů, kteří mají protichůdné preference a jsou odhodláni k jejich dosažení použít i sílu (politickou, vojenskou, hospodářskou) Z hlediska pozitivního vymezení: • Váže se k určitému předmět. Člověku, obci, státu, společenství, ke sdíleným hodnotám • Subjekt má zajištěnou možnost dalšího rozvoje a své přežití Bezpečnost není nikdy absolutní. Je to neexistence hrozby vůči základním hodnotám státu (zdraví, majetek, demokratické zřízení…), je to nepřítomnost strachu, že by tyto hrozby byly ohroženy. Bezpečnost je přímo úměrná vnějším hrozbám, nebo podstupovaným riziků, není absolutní. Bezpečnost ovlivňují faktory: objektivní • Geografické (vzdálenost hrozby, ostrovní stát x kontinenátlí stát) • Terén • Dějiny Subjektivní • Aktivní opatření státu (vojenské opatření = ozbrojené síly x nevojenské = diplomatická jednání) • Bezpečnostní strategie státu (rozdílné politiky států) Každý stát má zájem na tom, aby prostředí, ve kterém působí, bylo co nejstabilnější, cílem je eliminace hrozeb z vnějšího prostředí: » Terorismus » Šíření zbraní hromadného ničení » Regionální války » Chudoba » Nestabilita » Zhoršování životního prostředí