Svatá říše římská se utvářela v průběhu staletí ještě před narozením jednoho z jejich nejvýznamnějších panovníků Fridricha Barbarossy. Obnovení titulu císař Římské říše se datuje do roku 800, kdy byl o Vánocích za císaře korunován francký král Karel Veliký. Korunovace proběhla během bohoslužby, kdy papež Lev III. neočekávaně vložil Karlu Velikému na hlavu císařskou korunu. Tento prostý akt byl jeden z pozdějších papežských argumentů k závislosti císařské moci na papežství.
Po smrti Karla Velikého roku 814 v Cáchách na francký královský trůn usedl Ludvík I. Pobožný, který byl už roku 813 svým otcem, Karlem Velikým korunován bez přítomnosti papeže (po vzoru byzantských císařů). Roku 816 byl Ludvík znovu korunován papežem Štěpánem IV. Tím bylo uznáno právo papežů udílet císařskou hodnost.