Rozvoj bioinformatiky a systémové biologie jakožto vědních oborů zabývajících se zpracováním a intepretací experimentálních dat je vázán především na rozvoj oborů, v rámci kterých jsou tato data získána. Tyto můžeme souhrnně označit jako omiky, podle společné koncovky jejich názvů. Na prvním místě mezi těmito obory stojí genomika zabývající se studiem genomů, tj. souhrnem veškeré DNA, kterou organismus obsahuje. Její masivní rozvoj přinesla především první sekvenace lidského genomu realizovaná v rámci The Human Genome Project (HGP). Projekt byl dokončen v roce 2003 a přinesl odhalení zhruba 3,2 miliard párů bází a 25 000 genů lidského genomu. Znamenal také rychlý rozvoj bioinformatiky jakožto nástroje pro zpracování nově získaných dat.
Znalost kompletního genomu člověka znamenala posun do tzv. post genomické éry, která se vyznačuje dalším zkoumáním popsaných genů a jejich produktů. Zde se o další pokrok zasloužily především zbylé omiky. Transkriptomika zkoumá, jak jsou jednotlivé geny přepisovány do mRNA a následně exprimovány. Odhaluje tedy spojitosti mezi geny a změny v jejich expresi určitého typu buněk či tkáně například při chorobách. Navazuje na ni proteomika zabývající se interakcí mezi genovými produkty - proteiny. Metabolomika pak studuje metabolom, úplný soubor látek zapojených do metabolismu buněk a hledá změny jejich koncentrace v čase. Nástrojem pro zpracování dat z těchto vědních oborů se pak stala rychle se rozvíjející systémová biologie.