V současné Evropě se otázka rodinné politiky a vzdělávání začíná jevit jako klíčová. Rodina je stále chápána jako základní jednotka společnosti, v postmoderní době se však velmi výrazně mění vnímání životních priorit a rodinná politika by měla tyto změny reflektovat. Zvláště v v České republice (podobně jako v ostatních post-sovětských státech) se za posledních dvacet let výrazně změnilo chování mladé generace, která často odkládá svá rozhodnutí zakládat rodiny a déle a intenzivněji se věnuje kariéře, cestování a osobnímu rozvoji. Rozhodnutí odložit založení rodiny vede nepřímo k nižšímu počtu narozených dětí, buď z důvodu vyššího věku potenciálních rodičů, tzn. ze zdravotních důvodů (rapidně klesá plodnost mužů i žen), nebo mimo jiné i kulturním vlivem společnosti - řada rodin upřednostní méně dětí se zachováním životní úrovně, než naopak. Způsob, jakým stát řídí rodinnou politiku i předškolní péči může do jisté míry ovlivnit chování těchto mladých lidí.
Tato dnešní rozhodnutí ovlivní především naši budoucnost - vývoj porodnosti v současné době ovlivní podobu a fungování států v dalších generacích a je zřejmé, že vzhledem ke stárnutí evropské populace a zároveň zvyšujícím se nárokům na kvalitu a délku života je současný trend neudržitelný.