Studijní materiál: Současná a připravovaná opatření rodinné politiky v zemích střední Evropy

1 CÍLE A NÁSTROJE RODINNÝCH POLITIK

Prosperita současných společností se primárně odvozuje od kvality a možností rozvoje lidského kapitálu, který se tvoří, kultivuje a vzrůstá především v dobře fungující rodině. Tato obecně platná a praxí ověřená teze logicky znamená, že společnost aspirující na svůj rozvoj se musí seriozně věnovat podmínkám a prostředí v němž se tento kapitál vzniká, v němž se vyvíjí a v němž vzrůstá.

V prostoru Střední Evropy se převážně pracuje s rodinnou politikou především ve smyslu určitých opatření, částečně zděděných z minulosti a určitým způsobem modifikovaných, která jsou více či méně úspěšná. Často se vyznačují nekomplexností, značnou nekoordinovaností a spíše naznačují, že stávající rodinná politika je chápána převážně jako politika pečovatelská a podpůrná, která je více méně spojována jen s ochrannými aspekty sociální politiky. Přitom to není nevůle mít komplexní a koordinovanou rodinou politiku, ale příčinou stávajícího stavu je především složitost a náročnost samotného tématu rodiny a rodinné politiky a jejího místa ve společnosti v období měnícího se životního stylu a proměn rodinného chování v transformujících se zemích Střední Evropy, kde se trendy prosazující se v Západní Evropě v průběhu zhruba třiceti let, koncentrovaly v dynamicky se prosazující proměny rodinného chování v posledních patnácti letech. Další skutečností, ovlivňující obsah rodinné politiky a jejích nástrojů jsou měnící se podmínky v souvislosti s transformačními procesy. Svoji roli ale zřejmě hraje i chybějící vůle a nedostatečná odvaha politiků zaujmout k některým aspektům rodiny a tvorby prorodinného klimatu dostatečně jasná a zřetelná stanoviska.

Všeobecně pojato, je vypracování určitého konceptu rodinné politiky podle našeho názoru procesem, v němž nutně musí participovat a spolupracovat celá řada subjektů a musí se v něm také střetávat různá odborná hlediska - sociální, psychologická, etická, náboženská, právnická, výchovná, ekonomická - a zájmy, zejména subjektů různého politického či ideového zaměření, a především i zájmy, potřeby a postoje samotných rodin. Tvorba konceptu rodinné politiky je podle našeho mínění otázkou účelného dialogu široké škály všech zúčastněných, v němž by na základě konfrontace jejich hledisek, postojů a potřeb postupně docházelo i k určitému odbornému i občansko-politickému a ekonomicky průchodnému konsensu o podobě žádoucí rodinné politiky.