Bakalářská práce: Nezaměstnanost absolventů vysokých škol a vzdělávací politika

S vývojem znalostní ekonomiky, pro kterou jsou typické požadavky na rozvoj vědy a výzkumu a na produkci vědění, se v 21. století zvyšuje hodnota vzdělání a zároveň je kladen velký důraz na rozvoj lidských zdrojů a celoživotní vzdělávání. Procesy modernizace a industrializace ekonomiky vyžadují kromě odborného vzdělání i další předpoklady jako znalost cizích jazyků, adaptibilitu a flexibilitu pracovníků, schopnost týmové práce a řízení projektů. Ve vědecké literatuře panuje shoda o tom, že lidský kapitál determinuje produktivitu a ekonomický růst a v dnešní znalostně zaměřené ekonomice má klíčový význam (Brožová 2003, Kameníček 2003, Fuente-Ciccone 2002).

Míra dosaženého vzdělání jako pozitivní externalita ovlivňuje řadu aspektů života jedince a celé společnosti. S vyšším vzděláním máme vyšší naději na dožití, vyšší příjem, lepší životní styl a celkově vyšší kvalitu života a vzdělaná pracovní síla zároveň umožňuje ekonomický růst země. Výzkumy se jednoznačně shodují na korelaci mezi vzděláním a uplatněním na trhu práce. Míra nezaměstnanosti klesá s vyšší úrovní dosaženého vzdělání. Absolventi terciárního vzdělání mají navíc podle odborníků přístup k lepším pozicím na primárním trhu práce .

Při konfrontaci s požadavky trhu práce však řada z nich neuspěje a stávají se z nich klienti úřadu práce. V loňském září jich bylo v České republice téměř 4000 . Ačkoliv poptávka po vysokoškolsky vzdělané pracovní síle roste, má zjevně řada absolventů problémy při začleňování na trh práce.

Ve své práci se zabývám příčinami nezaměstnanosti absolventů vysokých škol a faktory, které ovlivňují proces jejich začleňování. Dále popisuji charakteristické rysy českého terciálního vzdělávacího systému v souvislosti s uplatněním jejich absolventů na trhu práce. Výzkumná otázka zní: Do jaké míry je nezaměstnanost absolventů vysokých škol důsledkem fungování terciálního vzdělávacího systému?