Diplomová práce: Komparace systémů sociální péče v České republice a Spolkové republice Německo v kontextu stárnutí populace

„Jednou ze základních motivací srovnávacího studia v oblasti sociální politiky je snaha poučit se z příkladu jiných zemí. A to není jen trend moderní doby, jak ukazuje historická analýza, reakce společnosti na problém destituce (tj. chudoby, opuštěnosti a strádání) svých členů, přenášení zkušeností na tomto poli, je tak staré jako historie kulturních styků lidstva. Z tohoto hlediska jsou tedy srovnávací studie pouze otázkou zdravého rozumu.“ (Rys in Munková, 2004, s. 11)

Každá komparativní studie sociálních oblastí dvou různých států se nutně musí potýkat se základním problémem, kterým je nejednotná terminologie a nejednotnost základních definic a uhlů pohledu na danou problematiku, které vyplývají z odlišných pojetí a přístupů k sociální péči v jednotlivých státech. Termín sociální péče je většinou vnímán velmi široce a ve většině evropských států splývá s termínem sociální služby.
Sociální služby jsou poskytovány lidem společensky znevýhodněným, a to s cílem zlepšit kvalitu jejich života, případně je v maximální možné míře do společnosti začlenit. Sociální služby proto zohledňují jak osobu uživatele, tak jeho rodinu, skupiny, do nichž patří, případně zájmy širšího společenství. (Matoušek, 2007)

Zdraví a stáří jsou jedny z nejcitlivějších oblastí, dotýkají se každého z nás. Každý chce být v případě stáří nebo nemoci co nejlépe zabezpečen a doposud bylo naprosto běžné, že tuto úlohu bral na svá bedra především stát. Ovšem pomyslná studnice státních financí není bezedná a stále častěji se ve všech evropských státech hovoří o zvyšujících se nákladech na sociální péči v souvislosti se stárnutím populace a ozývá se volání po systémových změnách, neboť stávající trend se jeví být neudržitelným.