Studijní materiál: Úvod do komunikace a interakce v organizační praxi
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:84,6 %
- Typ:Studijní materiál
- Univerzita:Masarykova univerzita
- Fakulta:Ekonomicko-správní fakulta
- Kategorie:Ekonomika
- Podkategorie:Management
- Autor:royal.cut
- Ročník:3. ročník
- Rozsah A4:108 strán
- Zobrazeno:634 x
- Stažené:0 x
- Velikost:0,6 MB
- Formát a přípona:PDF dokument (.pdf)
- Jazyk:český
- ID projektu:11985
- Poslední úprava:30.04.2018
Úvod: komunikace a interakce
Význam slova komunikace
Vztah symbolické komunikace a interakce
Cíle studijního textu
Komunikace patří mezi nejužívanější slova ve dvacátém století. Používá se v různých oblastech lidského života, v různých společenských situacích a má proto řadu různých významů. Abychom si vzájemně rozuměli, vyjasněme si etymologický původ a význam slova komunikace používaného v tomto textu.
Význam slova komunikace
Chceme-li dobře rozumět nějakému slovu, ptejme se po původním významu jeho užití. Slovo komunikace je latinského původu. Podstatné jméno „communicatio“ označovalo sdělení, udílení nebo sdílení něčeho. Sloveso „communico“ bylo používáno ve smyslu činit něco společným, sdíleti s někým něco. Slovo komunikace má tedy shodný původ s jinými používanými slovy jako je „komunita“, „komunismus“, nebo „komuna“.
Komunikace jako sdílení nebo sdělování informací zaznamenává řadu podob. V dnešní době v běžném jazyce označujeme komunikací různé druhy sdělování a sdílení.
1. Osobní komunikace. Je vnitřní řečí našeho myšlení. Při rozvažování jako by vedeme vnitřní konverzaci se sebou samými. Nezřídka se můžeme setkat s formulací: „...to si musím probrat nebo prodiskutovat sám se sebou“.
2. Interpersonální komunikace. Je sdělováním a sdílením významů mezi dvěma vzájemně nezávislými osobami. Nepředpokládáme mezi nimi žádné předběžné společné vztahy a očekávání.
3. Skupinová komunikace. Je sdělováním a sdílením významů mezi dvěma či více osobami, které tvoří nějakou společenskou skupinu. Může jí být rodina, okruh přátel, pracovní skupina. Může jít také o sdělování mezi členy formálních organizací jako jsou podnik, úřad, nemocnice a podobně.
Význam slova komunikace
Vztah symbolické komunikace a interakce
Cíle studijního textu
Komunikace patří mezi nejužívanější slova ve dvacátém století. Používá se v různých oblastech lidského života, v různých společenských situacích a má proto řadu různých významů. Abychom si vzájemně rozuměli, vyjasněme si etymologický původ a význam slova komunikace používaného v tomto textu.
Význam slova komunikace
Chceme-li dobře rozumět nějakému slovu, ptejme se po původním významu jeho užití. Slovo komunikace je latinského původu. Podstatné jméno „communicatio“ označovalo sdělení, udílení nebo sdílení něčeho. Sloveso „communico“ bylo používáno ve smyslu činit něco společným, sdíleti s někým něco. Slovo komunikace má tedy shodný původ s jinými používanými slovy jako je „komunita“, „komunismus“, nebo „komuna“.
Komunikace jako sdílení nebo sdělování informací zaznamenává řadu podob. V dnešní době v běžném jazyce označujeme komunikací různé druhy sdělování a sdílení.
1. Osobní komunikace. Je vnitřní řečí našeho myšlení. Při rozvažování jako by vedeme vnitřní konverzaci se sebou samými. Nezřídka se můžeme setkat s formulací: „...to si musím probrat nebo prodiskutovat sám se sebou“.
2. Interpersonální komunikace. Je sdělováním a sdílením významů mezi dvěma vzájemně nezávislými osobami. Nepředpokládáme mezi nimi žádné předběžné společné vztahy a očekávání.
3. Skupinová komunikace. Je sdělováním a sdílením významů mezi dvěma či více osobami, které tvoří nějakou společenskou skupinu. Může jí být rodina, okruh přátel, pracovní skupina. Může jít také o sdělování mezi členy formálních organizací jako jsou podnik, úřad, nemocnice a podobně.