Thanatologie je mezioborová vědní disciplína. Vědní obor thanatologie se nezabývá pouze jedinou problematikou nýbrž hned několika. Pojmy, jako smrt a ritualizace smrti, proces umírání, eutanázie, paliativní péče, pitva, péče o mrtvé, pohřeb, závěť či problematika zármutku a žalu se týká nejen filosofie, ale především také psychologie, sociologie, teologie, medicíny, práva apod. Z uvedeného výčtu je patrné, že problematiku thanatologie nelze přednášet samostatně, neboť obsah jednotlivých pojmů nelze uzavřít jako profesní náplň samostatného vědního oboru. Ve zkratce však lze říci, že thanatologie je především věda o umíráni a smrti. Slovo thanatologie pochází z řeckého slova Thanatos, jež bylo jméno pro boha smrtelného spánku, tedy smrti. Thanatos bývá zpravidla vyobrazen jako okřídlený mladý muž držící uhasínající pochodeň. Za prvního „thanatologa“, člověka, jež založil tento vědní obor, bývá považován francouzský antropolog a sociolog Robert Hertz (1881-1915). Jako první se otevřeně zabýval problematikou smrti na jejíž námět zpracoval první studii s názvem Příspěvek ke studiu kolektivního zastoupení smrti (z francouzského originálu Contribution à une étude sur la représentation collective de la mort, 1907). (Lešková, 2016, s. 8)