Jednotlivá sčítání lidu proběhla v letech 1921, 1930, 1950, 1961, 1970, 1980, 1991 a 2001. Pozoruhodné jsou definice národností pro účely těchto sčítání - ne pokaždé byla národnost a její příslušnost k ní definovaná stejně. Při prvním samostatném sčítání v roce 1921 byla národnost definována jako kmenová příslušnost, jejímž hlavním vnějším znakem je zpravidla mateřský jazyk - zjišťovala se však "přímým svobodným přiznáním každého přítomného obyvatele, staršího 14 let a příčetného". Nepřipouštěl se zápis více národností, ani uvádění příslušnosti k území. Sčítání v roce 1930 zjišťovalo národnost nepřímo podle mateřského jazyka. Odlišnou národnost - v porovnání s mateřským jazykem - bylo možno uvést pouze v případech, kdy respondent nemluvil mateřským jazykem ani v rodině ani v domácnosti. Sčítání v letech 1950 a 1961 definovalo národnost jako příslušnost k národu, s jehož kulturním a pracovním společenstvím je sčítaná osoba vnitřně spjata a k němuž se hlásí. V letech 1970, 1980 a 1991 se národností rozuměla příslušnost k národu nebo k národnosti, přičemž bylo ponecháno každému, aby národnost zapsal podle svého vnitřního přesvědčení. V letech 1970 a 1980 bylo možné si vybrat z nabídnutých možností. V roce 2001 byl údaj o národnosti ponechán každému na vlastním rozhodnutí.