Jaký program vzdělávání je vhodný pro vzdělávání dětí ze sociálně vyloučených romských lokalit v ČR?
1:Romové při kočovném stylu života neposílali děti do školy. Nepovažovali to za nutné. Děti se učily prostřednictvím společenského dění v komunitě. Napodobovaly starší a byly rozděleny podle pohlaví. Děvčata se učila domácím pracím s matkami a chlapci se svými otci. Moudrost, zkušenost a etické normy se předávaly prostřednictvím vyprávění (příběhy, mýty, pohádky, přísloví...). Romské děti se učí samy a to především vnímáním druhých.
Romské obyvatelstvo v ČR má nízkou úroveň vzdělání, nejdůležitější příčiny jsou: - Přístup tradiční romské komunity ke vzdělání jako takovému, kočovný způsob života jej v dřívějších dobách neumožňoval - Předurčenost příslušníků romské komunity k vykonávání pomocné, nekvalifikované a méně kvalifikované práce s nižším finančním ohodnocením, která posilovala jejich nízký soc.status a nevytvářela tlak na jejich vzdělání - Zařazení v podnikové hierarchii nemotivovalo zaměstnané Romy k dalšímu vzdělávání, aby mohli zvýšit svůj soc.status v rámci podniku, se kterým se často neztotožňovali. - Komunikační bariéra
Značnou část populace (téměř čtvrtina) Romů v ČR představují děti ve věku povinné školní docházky. V systematické a intenzivní podobě probíhá proces vzdělávání především v dětství a v dospívání.
Za hlavní příčinu nízkého vzdělání romské populace je považováno podceňování úlohy vzdělání a kvalifikace v romské společnosti, neznalost nebo neúplná znalost jazyka majoritní společnosti při vstupu romských dětí do školy, jejich malá adaptace na pravidelnou činnost spojenou se školní docházkou a horší podmínky ke studiu v mnohodětných rodinách.