Studijní materiál: Diskuze - Za problémy se vzděláváním dětí ze sociálních seskupení sociálně potřebných romských rodin mohou romské děti a jejich rodiny, ne systém vzdělávání v ČR - negativní postoj

Definice problému

Předmětem této diskuze jsou problémy se vzděláváním romských dětí, ale je potřeba hned v úvodu zmínit, že problémy se vzděláváním nejsou izolovaným problémem. Na problém romského vzdělávání je potřeba se dívat komplexně. Pokud se podíváme na situaci Romů v České republice, nacházíme trojí segregaci - segregaci v oblasti vzděláváním (o čemž svědčí vysoké zastoupení romských dětí na praktických základních školách a vznik tzv. romských škol) , segregace na trhu práce (kvůli rasistickýcm a xenofobním postojům majoritní společnosti dochází k upřednostňování zaměstnávání „bílých“, Romové jsou zaměstnávaní pouze v oborech, které jsou majoritní společností hodnoceny jako druhořadé) a segregace v oblasti bytové politiky (vznik sociálně vyloučených romských lokalit). Tuto trojí segregaci nazýváme institucionálním rasismem. Institucionální rasismus ustavuje a reprodukuje segregaci Romů a z toho důvodu odmítáme tvrzení, že problém ve vzdělávání je na straně romských rodin, ale říkáme, že problém je na straně systému. Řešení tedy vidíme ve změně systému a to také z toho důvodu, že Romové mají v České republice status menšiny, vycházejí z jiného sociokulturního prostředí, což znamená, že jsou v systému, který je nastavený na potřeby majoritní společnosti znevýhodnění.

Oporu pro naše tvrzení máme především ve výzkumu Ivana Gabala, který zkoumal vzdělanostní šance romských žáků a ve svém výzkumu došel k závěru, že vzdělanostní šance romských žáků v oblasti sociálně vyloučených lokalit nejsou rovné s šancemi neromských žáků. O tom vypovídá např. fakt, že třetina romských žáků dochází do škol mimo hlavní vzdělávací proud, tzn. chodí do praktických, dříve zvláštních škol.