Společnost neustále prochází změnami, jejichž intenzita v posledních letech narůstá. Podnik, jako otevřený systém, se proto musí neustále přizpůsobovat prostředí a být připraven na další a další změny. Prostředí je stále méně předvídatelné, a pokud chtějí organizace udržet své postavení na trhu, musí hledat způsoby, jak získat konkurenční výhodu. Možnost získat tuto výhodu nabízí i znalostní management.
Intelektuální kapitál, do kterého jsou zahrnuty i znalosti, může být dnes nejcennějším aktivem podniku. Člověk, jako nositel znalostí, se tak stává nejdůležitějším aktivem podniku dneška. Jak ale uvádí Truneček , názor na postavení člověka v organizaci prošel třemi etapami: člověk - stroj, člověk - zdroj, člověk - znalost. Zatímco v éře zemědělské byla nejdůležitější půda a fyzická práce, s příchodem průmyslu se důležitost přenesla na kapitál. Přechod od společnosti industriální k dnešní společnosti byl doprovázen změnou systému tvorby bohatství. V nově příchozí době pozorujeme vzestup lidského kapitálu a vše co s sebou nese a nejdůležitější se stává tvorba hodnoty pro zákazníka.
Lidé jsou dnes považováni za základ úspěchu společnosti, protože jsou nositeli jedinečných znalostí, které nemá nikdo jiný. Tím se stávají konkurenční a nenahraditelnou výhodou společnosti. Nejedná se o výhodu jen na úrovni národní, ale s dnešní otevřeností ekonomiky sahá mnohem dál. Stejně tak již nestojí v pozadí dodavatelé a odběratelé, kteří jsou také cenným zdrojem znalostí a zapojují se do výrobního procesu. Důležitost lidského faktoru určuje i způsob spolupráce, kdy se více využívá práce v týmech a podporuje se sdílení znalostí. Důležitá je rovněž motivace a komunikace. Z funkčních organizačních struktur se přechází na struktury, které se více zaměřují na procesy a kreativní řešení problému, což v důsledku vede k větší míře liberalizace stylu řízení.