Bakalářská práce ukazuje, jak je možno systémově přistoupit k zavádění a rozvoji procesů, které souhrnně vytvářejí v organizaci podmínky splňující kritéria „učící se organizace“. První, spíše teoretická část, je věnována definicím a výkladu termínu učící se organizace. Autor zde vychází z dnes již klasického pohledu M. Sengeho, který je zde nejvíce rozpracován, a z modernějších prací Philippa G. Rosengartena a Ivany Tiché. V druhé, praktické části, je konkrétně rozvedena situace ve firmě Aliatel, a.s. Na této modelové firmě je provedena diagnostika z hlediska učící se organizace. Její výsledky jsou podkladem pro podrobnější zpracování charakteristiky organizace. V práci byl kladen důraz na vytvoření uceleného systému strategického vnímání organizace vycházejícího z principů učící se organizace.