Téma personální práce v malých firmách bylo dlouhou dobu v tuzemských podmínkách zcela opomíjeno. V posledních několika letech se konečně stalo pozorností části akademické obce zabývající se personalistikou a řízením lidských zdrojů. Nejen akademici, ale i majitelé malých firem si postupně začali uvědomovat, že lidé jsou tím nejdůležitějším faktorem úspěchu každého podniku, obzvláště pak toho malého. Pokud chce firma v dnešním turbulentním prostředí dlouhodobě prosperovat, musí optimalizovat všechny své činnosti a aktivity. Malé firmy nemohou být výjimkou. Pokud se majitelům malých firem nedaří úspěšně zvládat personální činnosti a problémy, které výkon personální práce přináší, vede to ke konfliktům a celkové nespokojenosti zaměstnanců, což v konečném důsledku silně ovlivňuje ekonomické výnosy daného podniku. Právě proto je tématem této diplomové práce tato problematika. To, jakým způsobem a jak úspěšně se majitelům malých firem daří zvládat obtíže s jednotlivými personálními činnostmi, potažmo personální prací, je jedním z klíčových faktorů úspěchu a konkurenceschopnosti malé firmy. Zahraniční literatura se sice poměrně zevrubně věnuje personální práci v malých firmách, ale tam je na ní nahlíženo jako na řízení lidských zdrojů, což je pojem, který ne zcela přesně vyjadřuje praxi, která je typická pro podniky v České republice a dalších postkomunistických zemí. Proto je v této práci personalistika chápána v poněkud obecnější rovině. Strategické pojetí práce s lidskými zdroji je v tuzemských podmínkách doménou spíše velkých firem a především pak těch nadnárodních.