Semestrální práce: Mobbing pod optikou přístupu sociální deviace

Úvodem

Tuto krátkou práci jsem se rozhodl zaměřit na, dle mého názoru, palčivý sociální problém šikany na pracovišti. Šikana se v nemalé míře vyskytuje i v českých pracovních kolektivech, kde se pro ni vžilo cizojazyčné označení mobbing. Z hlediska pracovněprávních vztahů je mobbing kategorizován jako druh diskriminace a je tedy trestný (Zákoník práce).

Přirozená historie sociálního problému mobbingu
Označení mobbing se vyvinulo z anglického slovesa to mob (hanlivě napadnout, vulgárně vynadat, dotírat). Přesto se však toto označení vžilo spíše lokálně. V anglosaských zemích se častěji používá výrazu bullying (zahrnuje navíc i formy fyz. násilí) s obdobným překladem (Wagnerová, 2007). Ve Spojených státech amerických se setkáme s obecným označením employee abuse (zneužívání zaměstnance). Pojem mobbing se z oblasti chování zvířat v tlupě (Konrád Lorenz) přenesl do analýzy vztahů na pracovišti v devadesátých letech minulého století, kdy ho poprvé použil švédský psycholog práce prof. Heinz Leymann, jehož definice mobbingu je dodnes respektována (Wagnerová, 2007). Pro mobbing z jednotlivých pozic pracovní hierarchie se používají specifické termíny. Bossing v případě šikany ze strany nadřízeného, chairing v situaci, kdy se kolegové nekale přou o křeslo nadřízeného apd. (Beňo, 2003).
Historie mobbingu sahá až k začátkům dělby práce a vzniku pracovní nadřazenosti. Větší pozornost ve veřejném diskursu si ale zasloužil až po zveřejnění výzkumu švédských psychologů v čele s Leymannem v Národním ústavu pro pracovní bezpečnost a zdraví ve Stockholmu v roce 1984. Výzkumy šikany na pracovišti byly jako první prováděny především ve státech severní Evropy (Norsko, Švédsko, Finsko), později ve střední Evropě, v Německu, Rakousku, Maďarsku a v letech 2001 a 2003 také v České republice (Kmoníčková, Wagnerová). První výzkum, který významně zviditelnil tento problém v České republice, proběhl v roce 2001 na vzorku 633 a o dva roky později na souboru 697 osob. V prvním z výzkumů mělo s mobbingem zkušenost 16%, o 2 roky později již 25% respondentů. Častými projevy byla nemístná kritika, ukládání nesmyslných úkolů, nedoceňování práce, přerušování v řeči… Více než polovina respondentů byla pod tlakem šikany opakovaně a déle než rok (Wagnerová, 2007). V dnešní době je již mobbing sociálním problémem zapsaným do obecného povědomí, nicméně jeho připomínání je stále důležité, protože nezbytné programy prevence nejsou stále rozšířeny v potřebné míře.