Ač se dle posledních statistických údajů počet kriminálních činů páchaných dětmi a mladistvými v České republice od roku 1998 výrazně snižuje, kriminalita dětí stále zůstává palčivým problémem naší společnosti. Tomuto nasvědčují i velmi časté společenské diskuze o snižování hranice trestní odpovědnosti či míře a druhu trestání kriminality u dětí a mladistvých. I z pohledu laika musí být zřejmé, že už samotné slovní spojení dětská kriminalita je něco zarážejícího, nepřirozeného či neočekávaného. Dle společenských stereotypů je dítě spojováno s nevinností, bezstarostností, očekáváme, že jeho život bude z velké většiny naplněn hrou a zábavou. Vztah mezi dítětem a kriminalitou je tedy zcela antagonický. Proto je třeba položit si otázku: ,, Proč k tomuto jevu dochází? Co je jeho příčinou? Jak jej můžeme řešit?ˮ Právě na tyto základní otázky budeme hledat odpověď s pomocí pohledu teorie sociální deviace.