V padesátých letech minulého století se nárok na zdravotní péči začal chápat jako jedno ze základních lidských práv, proto došlo k velkému rozvoji zdravotních zařízení a poskytování zdravotní péče. Postupným vývojem systému zdravotnictví se ekonomie zdravotnictví vyvinula v disciplínu mikroekonomie, protože „definuje charakteristiky trhu se zdravotnickou péčí, analyzuje jeho případná selhání a uplatňuje na podmínky zdravotnických služeb tradiční metody ekonomické analýzy. Využívá přitom pojmů a technik spojovaných s ostatními tradičními oblastmi mikroekonomie (analýza poptávkové funkce ze spotřebitelské ekonomie, teorie firmy, apod.).“ [Malý 1996: str. 4] Na příkladě ekonomické krize zdravotních pojišťoven se pokusím ukázat závislost soukromých zdravotnických zařízení, kde lékaři provozují soukromou praxi, na vyplácení faktur vystavených zdravotní pojišťovnou, které soukromým firmám tvoří velkou část příjmu, a tím ukázat propojenost těchto ekonomických subjektů a následky, pokud jeden z ekonomických subjektů selže.