Úvod: - tato kniha je věnována politické antropologii, pozdní specializaci sociální antropologie, na jejíž teorie, metody a výsledky se kriticky odvolává - nabízí první syntézu, první pokus o obecnou reflexi politických společností, které jsou pro západní dějiny cizí - toto dílo si rovněž klade za cíl poukázat na přínos politické antropologie ke zkoumání, jež má ta úkol co nejpodrobnější vymezení a co nejhlubší poznání politické oblasti - definuje způsob označování - všímá si vztahu moci vůči elementárním strukturám, jež jí poskytují pevné základy, vůči jednotlivým typům sociální stratifikace, jež ji činí nezbytnou, i vůči rituálům, které zajišťují její zakořenění do posvátna a zasahují do její strategie - také poukazuje na to, že všechna lidská společenství produkují politično, že žádné z nich není chráněno před zvraty dějin - pojímá politické společnosti nikoliv pouze z pohledu principů, které usměrňují jejich organizaci, ale také z hlediska praktik, strategií a manipulací, které jsou jimi vyvolávány
Kapitola I Budování politické antropologie - politická antropologie formulována jako projekt zajišťuje překonání jednotlivých politických doktrín a zkušeností a směřuje tak k ustavení politické vědy, která bude člověka chápat jako homo politicus a která bude zkoumat vlastnosti společné všem dosud poznaným politickým organizacím bez ohledu na jejich historickou a geografickou různorodost ( viz. Aristotelova Politika, kde je lidská bytost považována za přirozeně politickou) - pojímána jako specializace, vymezuje politická antropologie studijní oblast v rámci sociální antropologie a etnologie - pojí se s popisem a analýzou politických systémů (jejich struktur, procesů a symbolů) vlastním společnostem jež jsou považovány za primitivní či archaické - k jejímu vybudování napomohl R. Lowie, když poukázal na nedostatečnost antropologických prací v politické oblasti - nezbytnost politické antropologie uznávají i samotní politologové (G. Almond, R. Aron, C. N. Parkinson)