Esej: Leopold Pospíšil - Etnologie Práva

Kniha Etnologie práva se dá rozdělit do dvou částí. V první polovině svého díla se autor vymezuje proti jiným vědcům a zdůvodňuje výběr svého konkrétního teoretického aparátu. Popisuje, z jakého pohledu zkoumá právo v různých kulturách, udává definici práva, ze které při výzkumu vychází. V druhé polovině díla popisuje autor svůj vlastní výzkum a Kapuuků na Papui.

Etnologie práva
Na úvod knihy zdůvodňuje autor aplikování antropologie při výzkumu práva ve společnosti. Autor staví antropology proti ostatním humanitním vědcům zabývajícími se právem. Zdůrazňuje, že jedině antropologie je nadána potřebným mezikulturním vhledem potřebným k ustanovení obecně platných pravidel o právu, zatímco filozofové a právní vědci jsou příliš zaujatí studiem své západní společnosti. Antropologie navíc na rozdíl od ostatních oborů pohlíží na jev právo z celokulturního hlediska, neodděluje tedy právo od ostatních částí kultury. Podle autora antropologie navíc neomezuje svůj předmět výzkumu pouze na společnost jako celek, ale zabývá se i jednotlivci. Z pohledu antropologa jsou právě tito jednotlivci tvůrci práva. Z toho důvodu pozoruje antropolog právo jako určitý dynamický jev, který se mění a vyvíjí v závislosti na jednání lidí. V neposlední řadě však autor také uvádí, že správně provedený výzkum práva z antropologického hlediska využívá pojmy, teorie a metody, které byly získány sociology, filozofy a právními vědci- tím zdůrazňuje varování před ignorováním výsledků těchto tří disciplín.