James George Frazer byl skotský antropolog, etnolog a etnograf. Zabýval se magií, rituály a mýty a dokonce tyto tři oblasti považoval za jakési předchůdce vědy. Kniha Zlatá ratolest, která pojednává právě o těchto tématech, je stěžejním dílem antropologie. Z této knihy jsem si vybrala část tabu a tabuizování, protože mě odlišné kultury zajímají a toto téma mi připadalo jako nejvíce popisné, co se týče rozdílu mezi západními a kmenovými kulturami. První kapitola věnovaná tabu je nazvána Tabuizované činnosti. Čtenář se zde dozvídá. že strach lidé odjakživa mají především z magie a kouzelnictví. Z provádění magie a mnohého zlého byli většinou viněni cizinci a proto museli podstupovat nejrůznější rituály a obřady. Až poté se teprve mohli přiblížit k divochům a navázat s nimi již bezpečný kontakt. Tabu v oblasti činností se však netýká pouze očišťování cizinců, ale je také spojeno s jídlem. Jelikož domorodci věří, že při jídle může duše utéct z těla, při jídle se střeží, aby dodržovali všechna potřebná opatření, jako je například jedení pouze v uzavřeném či přímo zamčeném domě. Také zbytky z jídla se musí řádně zlikvidovat, aby nevzniklo jakési pouto mezi jídlem a jeho konzumentem, který může být v případě, že zbytky jídla najde kouzelník, ohrožen na životě a osudu. V některých kulturách totiž věří, že kouzelník může zbytky jídla využít k řízení osudu jedlíka. Mezi další taková opatření patří také zákaz dívat se tomu, kdo jí, při jídle do tváře. Nejstriktněji je pak tento zákaz dodržován v přítomnosti krále. Pro vůdce vůbec platí více zákazů a příkazů. Pro krále například platí zákaz vycházet z paláců je jedním ze zvyků, jak vůdce ochránit před zlými duchy.