Marcel Mauss byl francouzský sociolog, antropolog a hlavní představitel tzv. francouzské sociologické školy. Narodil se v židovské rodině v Lotrinsku a studoval filosofii v Bordeaux, kde přednášel i jeho strýc Émil Durkheim. Později studoval religionistiku a sanskrt v Paříži. S Durkheimem založil časopis „L´Année sociologique“, kde přispíval převážně texty na téma primitivních národů a jejich rituálů, později se stal i vydavatelem tohoto časopisu. Je považován za zakladatele ekonomické antropologie a jeho díla ovlivnila spoustu sociologů a antropologů jako například Claude Lévi-Strausse či Bronisława Malinowskiho. Publikoval celou řadu studií o magii, o sezónních variantách eskymácké společnosti a studie z obecné sociologické metodologie a o vztazích mezi sociologií, antropologií a psychologií. Mezi jeho neznámější dílo však nepochybně patří právě Esej o daru, který vydává v roce 1924. Stává se také zakladatelem sociologického institutu a spoluzakladatelem a zástupcem ředitele etnologického institutu pařížské univerzity, kde až do roku 1942 sám přednášel.
Celý esej se zabývá problematikou povahy a forem dávání darů v různých společnostech a jejich významu. Podle autora platí v archaických společnostech základní povinnost dary dávat, přijímat a oplácet. Tato trojí povinnost je jádrem celého eseje.