Edward W. Said byl literární a kulturní kritik palestinského původu. I když se narodil v Jeruzalémě do křesťanské rodiny, většinu svého života prožil ve Spojených státech. Vystudoval Harvardskou univerzitu, zatímco profesuru obdržel na Kolumbijské univerzitě. Celý svůj život se zajímal o práva Palestinců na sebeurčení, od čehož se také odvíjela jeho práce. Dílo Orientalismus: západní koncepce Orientu, vydané roku 1978, se stalo jeho nejznámější a nejstěžejnější publikací. V díle jsou uvedeny všechny pohledy, kterými byl v západní kultuře formován obraz Východu, tedy Orientu.
Zásadní pro celé dílo, a pro obecný pohled na Orientalimus jako takový, je Saidova myšlenka, že je Orient pouze koncepce utvořená Západem. Jedná se o něco, co si Evropa a Evropané vytvořili k obrazu svému téměř zcela ve svých představách, jakýsi mýtus. Pro Evropu má Orient velký význam, v jeho oblasti byly pro ní nejstarší, nejbohatší a největší kolonie, pochází z něj jazyky, náboženství a civilizace. Podle Saida je také jednou z nejčastějších evropských představ o jiné kultuře.
Samotný Orientalismus je vlastně politicko-akademický myšlenkový proud, který Orient zkoumá a posléze předkládá výsledky tohoto zkoumání. Said tvrdí, že s postupným kolonizováním přišli Evropané do kontaktu s méně vyspělými zeměmi východu, čímž poznali jinou kulturu, exotickou, což jim přišlo zajímavé natolik, že založili novou vědu o orientalismu, která zkoumá právě kontakt s lidmi z této "exotické" civilizace. Podle autora si Evropané rozdělili svět na dvě částí - západ a východ, potažmo civilizovaný Západ a primitivnější Orient. Toto rozdělení je zcela umělé, Evropané ho zavedli spíše proto, aby nějakým způsobem mohli definovat sebe samé, tedy Evropu, která má v tomto rozdělení vrchní pozici, na rozdíl od Orientu. Toto dělení poté ještě více prohloubilo mínění, že je orientální svět primitivní a více potvrdilo tvrzení, že je samotný „Orient“ vytvořený pouze v mylných představách.