Esej: Štruktúra mýtov - Štrukturálna antropológia Clauda Lévi - Straussa

Claude Lévi - Strauss byl francouzský antropolog, filosof a významný představitel strukturalismu a strukturální antropologie. Narodil se v roce 1908 v Belgii a vystudoval práva a filosofii na Sorboně. Stal se profesorem na Collège de France, dále pak členem Francouzské akademie a nositel Řádu čestné legie. Lévi-Strausse zaujalo strukturalistické pojetí jazyka jako systému znaků, jež spojují označující zvuk nebo slovo s označovaným předmětem či pojmem. Tuto myšlenku pak přenesl na studium společenských vztahů, jež se také vyjadřují jazykem a chápou často v opozicích, a tato myšlenka se objevuje právě i při jeho rozboru mýtů. Martin Kanovský se ve svém díle snaží rozebrat základní principy analýzy mýtů podle Claude Lévi - Strausse.

První mýtus, který Kanovský analyzuje je příběh o Asdiwalovi, který se nachází v knize Lévi - Strausse Strukturální antropologie II. Tento příběh pochází z kanadského pobřeží Tichého oceánu, přesněji pak kmene Cimšjanů. Lévi - Strauss tvrdí, že každý mýtus má čtyři úrovně - geografickou, ekonomickou, sociologickou a kosmologickou. Kanovský zastává názor, že pro úplné pochopení Lévi - Straussových analýz je nutné nejdříve poznat etnografické údaje o kmeni, od kterého mýtus pochází. Cimšjané se v létě živí sběrem rostlin a ovoce, který obstarávají ženy, a lovem zvěře, který obstarávají výhradně muži. Základem jejich obživy je ale rybolov. Cimšjané mají poměrně složitou společenskou organizaci, dělí se na 4 klany: Orly, Havrany, Vlky a Kosatky. Všechny klany jsou matrilineární, to znamená, že děti získávají příslušnost klanu po matce. Zajímavým úkazem matrilinearity je také nástupnický systém. Ideální případ nástupce pro Cimšjanského muže je nejstarší syn jeho nejstarší sestry. Za určitých podmínek se dědicem může stát i jiný synovec ze strany matky. Tyto klany žijí v osadách promíchaně a jsou přísně exogamní, to znamená, že existuje přísný zákaz manželství mezi příslušníky stejného klanu. Cimšjané se ale dále dělí hierarchicky do tří vrstev. Nejvyšší třída jsou vládnoucí rodiny, poté drobná šlechta a nejnižší třídou je prostý lid. Tyto sociální třídy jsou pro změnu přísně endogamní. Pokud si příslušník nejvyšší třídy vezme příslušníka nejnižší třídy, tak se jejich děti automaticky řadí do té nižší vrstvy.