Předantropologické období (2-3.tisíciletí př.n.l. - pol 19.stol.)
- doporučené knihy: I. Budil: „Za obzor západu“ (Isidor Sevillský až 19.stol.) J. S. Slotkin: „Čítanka rané antropologie“ (od 16.stol.)
Počáteční antropologická data: - archivní - cestovatelská - encyklopedická - od 17. - 19.stol. data,která považujeme za vědecká, badatelé se s jejich pomocí snažili vysvětlit různé kultury apod.
Archivní data: - data každodennosti (až po 19.stol.), vznikají jako důsledek zaznamenávání každodenního života (soudní spisy, oslavné nápisy, návody, předpisy, beletrie, kuchařky,…) - je z nich možné konstruovat dobovou spol.a analyzovat ji - nejkompletnější kniha „Život v Egyptě za římské vlády“ (N. Lewis) - použil archivní materiály a udělal analýzu společnosti - někdy jsou data už shromážděná do souboru, nejlepší: „Plavební příručka po Eritrejském moři“ (černé), autor neznámý - zprávy, co dá kde koupit, jací jsou obyvatelé přímořských oblastí - Francisco di Toledo: porazil posledního vládce Inků, shromáždil všechny mýty Inků a na jejich základě zahájil propagandu a válku proti nim; příklad sběru mýtu mimo evropské území - Ve 20.stol. byly zpracovány inkviziční spisy z J Francie; ve 13.stol byla velká křížová výprava do J Francie (Okcitánie) proti katarům, byli poraženi,ale zůstali tam, v Pamiers působil biskup Jacques Furnier, chtěl zjistit, proč kacíři lpí na své „víře“, prováděl výzkum po středověkém způsobu (zatýkání, mučení), ale zajímal se i jak žijí ve svých vesnicích apod. - nakonec to vyšlo i knižně - obrovský soubor dat, který byl znova zpracován ve 20.stol: E. la Roy Ladurie (Montaillou) - Florencie - složité sčítání lidu pomocí dotazníku,ale nakonec to ani nedokázali vyhodnotit, naštěstí to uchovali a antropologové to vyhodnotili ve 20.stol.