Dejiny Ceských zemí od smrti Jirího z Podebrad po bitvu u Moháce
Po smrti Jirího z Podebrad zvolili prívrženci jeho politické linie na ceský trun polského prince, katolíka Vladislava Jagellonského. Ponevadž vedlejší zeme a vetšina ceských katolíku (predevším v jižních a západních Cechách) uznávaly nadále za ceského panovníka Matyáše Korvína, existovalo v soustátí Koruny ceské dvojvládí, hrozící jejím prímým roztržením. Mimorádne kritické byly pomery v Království ceském, kde soubežne pusobily dvojí orgány zemské správy. Své úrady mely oblasti kontrolované Vladislavem a vlastními institucemi se rídily regiony podléhající Matyášovi. Obe zneprátelené strany si uvedomovaly nebezpecí plynoucí z tohoto stavu, a zápasily proto o konecné vítezství. Vladislav Jagellonský tak musel hned od pocátku své vlády pokracovat ve válce s Matyášem Korvínem.Žádný ze souperu však nedisponoval silami a prostredky potrebnými k rozhodnutí vleklého konfliktu. Velké válecné operace, až na nekolik výjimek, ustaly.