Toto téma jsem si vybrala, protože jsem se sama stala obětí kyberšikany a mnoho mých spolužáků také. Je dobré, aby o kyberšikaně lidé věděli, aby byli schopní se jí bránit, aby věděli, jak se proti ní bránit. Pokusím se zkombinovat svou zkušenost s fakty, které nám poskytují výzkumy.
Definice kyberšikany Kyberšikana (jinak i kybernetická šikana) je definována jako zneužívání informačních komunikativních technologií, zejména pak mobilních telefonů a internetových sociálních sítí za účelem vynesení člověka z rovnováhy, ať už fyzické nebo psychické. Nejčastěji se projevuje zasíláním zlých, posměšných SMS a e-mailů, také zveřejňováním dehonestujících materiálů, jako jsou videa nebo fotky, které mají oběť zesměšnit a psychicky jí ublížit. Hlavním způsobem kyberšikany je používání mnoha nadávek. V podstatě se útočník snaží zasáhnout nejcitlivější části psychiky oběti. Tato šikana končí většinou doživotním traumatem, popřípadě se z něho dostává velmi dlouho. Ale dá se proti tomuto typu šikanu bránit? Hlavních rozdílů mezi klasickou šikanou a kyberšikanou je šest. Základním rozdílem je to, že útočníci kyberšikany jsou anonymní. Vystupují pod přezdívkou, používají neznámá čísla i e-mailové adresy. I když může být anonymita v mnoha případech jen zdánlivá, protože za pomoci vhodných technologií se lze dobrat například ID počítače, ze kterého vychází útoky, tak spousty projevů kyberšikany český právní systém neřeší, proto nemůžeme vždy očekávat pomoc výkonných orgánů (policie).