Státnicové otázky: Vypracované otázky pro státnicový předmět "Analýza a hodnocení, monitoring a modelování environmentálních rizik"

1) Geografie, ekologie, krajinná ekologie, environmentalistika a životní prostředí

(Složky ŽP, environmentální bezpečnost, globální environmentální krize a východiska jejího řešení, environmentální etika, fenomén (trvalé) udržitelnosti a scénáře vývoje ŽP

Geografie je věda studující prostorové rozšíření jevů na Zemi (přesněji části Země, nazývané „krajinná sféra“), jejich vzájemnou interakci a vývoj v čase. Geografie se dělí na fyzickou geografii, sociální geografii, regionální geografii a kartografii.
Ekologie je věda, jež se zabývá popisem, analýzou a studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím. Jedná se o interdisciplinární obor, který využívá poznatků mnoha vědních disciplín. Ekologie zahrnuje studium interakcí organismů, které mají jak mezi sebou navzájem, tak těch jež mají mezi jinými organismy i těmi, které mají s abiotickými složkami jejich prostředí. Ekologie bývá definována různě, mezi nejznámější patří Krebsova definice: „Ekologie je vědecké studium procesů regulujících distribuci a abundanci organismů a jejich vzájemné vztahy, a studium toho, jak tyto organismy naopak zprostředkovávají transport a transformaci energie a hmoty v biosféře (především studium struktury a funkce ekosystémů).“ „Výzkum toho, kde se organismy nacházejí, kolik se jich tam vyskytuje a proč.“[1]
Krajinná ekologie též geoekologie nebo ekologie krajiny) je rozsáhlý hraniční obor ekologie a geografie zabývající se studiem komplexní struktury vztahů mezi společenstvy organismů (biocenózami) a podmínkami jejich prostředí v určitém výseku krajiny. Pojem poprvé použil a takto definoval německý biogeograf Carl Troll.