1. Krystalická stavba kovů, kovová vazba, poruchy krystalické stavby kovů
Krystalová struktura je složená z jednotlivých krystalů. Ty vznikají při krystalizaci látky (t.j. při změně skupenství ze stavu kapalného do tuhého), kdy vnitřní síly řadí atomy (event. molekuly) do určitých geometrických útvarů. Krystal je složen z pravidelně v prostoru se opakujících základních (elementárních) krystalových buněk. Základní krystalová buňka je soubor atomů, který se pro stejnou látku a za stejných termodynamických podmínek poskládá v prostoru vždy stejným způsobem a vytvoří tak vždy stejný prostorový útvar. Veškeré kovy (s výjimkou rtuti) jsou za teploty okolí (20 °C) látky tuhé a krystalické. Železo a většina kovů krystalizuje v krychlovou mřížku. Ta může být: • Prostorově středěná: atom se nachází v každém rohu krychle a ještě jeden uprostřed krychle v průsečíku prostorových úhlopříček. Celkem tedy 9 atomů. Jelikož leží jedna mřížka vedle druhé a atomy v rozích se sdílejí, připadají na jednu mřížku průměrně 2 atomy • Plošně středěná: atomy v každém rohu a navíc v každé ze šesti ploch a to v průsečíku plošných úhlopříček. Celkem 14 atomů, protože však mřížky spolu sousedí, průměrně vychází na jednu mřížku 4 atomy.