Referát: Konečné řešení židovské otázky
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:50,6 %
- Typ:Referát
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Dejepis
- Autor:zadsemuser
- Rozsah A4:3 strán
- Zobrazeno:574 x
- Stažené:0 x
- Velikost:0,1 MB
- Formát a přípona:MS Office Word (.doc)
- Jazyk:český
- ID projektu:1240
- Poslední úprava:11.04.2010
KONEČNÉ ŘEŠENÍ
ŽIDOVSKÉ OTÁZKY
Zatracování židovské rasy začalo již v 11. století. Vrcholu však tato nenávist dosáhla za druhé světové války, kdy bylo během přibližně sedmi let zavražděno na 6 milionu Židů. Já jsem se o toto téma nikdy nijak zvlášť nezajímala. To až do doby, než jsem slyšela vyprávění svého kamaráda o exkurzi do Osvětimi. Nelidské stvůrnosti, které prováděl Hitler a ostatní velitelé SS, jsou nepopsatelné. Nikdo si nemůže dovolit odjímat druhým jedno z nejzákladnějších práv-právo žít. Nadřazování jedněch nad druhými je odporný zvyk, který asi nevymizí. Nikdy by už ale neměl nabrat takových rozměrů jako právě za druhé světové války. Šest miliónů lidských bytostí zmizelo jen tak pro nic za nic. V dnešní době o tom lidé moc nechtějí mluvit, nechtějí přemýšlet nad utrpením jiných lidí, byť již dávno minulým. Národy si nechtějí připouštět takovou krutost ve vlastní historii. Ale vždyť právě uvědomění si této hrůzy je jedním z kroků ke šťastnější budoucnosti.
ŽIDOVSKÉ OTÁZKY
Zatracování židovské rasy začalo již v 11. století. Vrcholu však tato nenávist dosáhla za druhé světové války, kdy bylo během přibližně sedmi let zavražděno na 6 milionu Židů. Já jsem se o toto téma nikdy nijak zvlášť nezajímala. To až do doby, než jsem slyšela vyprávění svého kamaráda o exkurzi do Osvětimi. Nelidské stvůrnosti, které prováděl Hitler a ostatní velitelé SS, jsou nepopsatelné. Nikdo si nemůže dovolit odjímat druhým jedno z nejzákladnějších práv-právo žít. Nadřazování jedněch nad druhými je odporný zvyk, který asi nevymizí. Nikdy by už ale neměl nabrat takových rozměrů jako právě za druhé světové války. Šest miliónů lidských bytostí zmizelo jen tak pro nic za nic. V dnešní době o tom lidé moc nechtějí mluvit, nechtějí přemýšlet nad utrpením jiných lidí, byť již dávno minulým. Národy si nechtějí připouštět takovou krutost ve vlastní historii. Ale vždyť právě uvědomění si této hrůzy je jedním z kroků ke šťastnější budoucnosti.