Studijní materiál: Vybrané technické prostředky detekce a pyrotechnická ochrana na letišti

Problematika ochrany letiště je uceleným systémem, jehož kvalita a spolehlivost závisí na každé jeho části. Účinnost zabezpečení je na takové úrovni, na jaké je úroveň a účinnost nejslabšího článku systému. Bezpečnostní prostředky ochrany před protiprávními činy můžeme rozdělit podle předmětu, který mají bezpečnostní prostředky ochraňovat, například na prostředky k ochraně života a zdraví osob (zbraně, neprůstřelné vesty atd.); nebo na prostředky k ochraně majetku (zámky, ploty, systémy EZS a EPS atd.) a prostředky k ochraně informací (šumové generátory, trezory atd.). Podle nebezpečí nebo rizika, před kterým technické prostředky ochraňují, rozlišujeme technické prostředky určené pro ochranu před úmyslným útokem pachatele (mechanické zábranné prostředky, EZS, zbraně atd.); technické prostředky určené pro ochranu před živelnými událostmi (detekční zařízení, ochranné protipožární oděvy, hromosvody atd.); technické prostředky určené pro ochranu před provozními haváriemi (detekční a monitorovací zařízení, norné stěny atd.); technické prostředky určené po ochranu před neúmyslným opomenutím. (elektrická signalizace a samočinná automatická zařízení).

Zabezpečovací systém sestává ze čtyř základních typů, které tvoří komplex klasické, technické, režimové a fyzické ochrany. K zabezpečení lze využívat mechanických zabezpečení (oplocení, podhrabové překážky, zámkové systémy), dále elektrických zabezpečovacích a signálních zařízení, kamerových a záznamových systémů, spojovacích prostředků, kontrolních vstupních systémů, kontrolních rámů, rentgenových a dalších detekčních zařízení, vhodného osvětlení, přídavných poplachových zařízení v napojení na pult centralizované ochrany a velín. Při tvorbě bezpečnostního systému je vhodné vyznačit do projektové dokumentace možné cesty a způsoby průniku pachatele do objektů. Objektivní vytipování jedné nebo více průnikových cest má význam pro určení druhu a odolnosti technických zábran. Na základě toho lze stanovit mohutnost mechanického zabezpečení, elektrického zabezpečovacího a signálního zařízení, rozmístnění kamerových a záznamových systémů, spojovacích prostředků, vstupních systémů, kontrolních rámů a dalších detekčních zařízení, osvětlení, pultu centralizované ochrany a stanovení postupu při zákroku fyzické ochrany. Společným prvkem jednotlivých systémů je monitorování okamžité situace s následným vyhodnocením a na něm založeném ovládání ochranných a informačních prvků. Technické prostředky se rozdělují podle nebezpečí nebo rizika, před kterým ochraňují: