1 Použití donucovacích prostředků Policie ČR Policisté jsou při plnění úkolů Policie České republiky (dále jen “policie”) oprávněni, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, použít k provedení nebo dokončení služebního zákroku donucovací prostředky a speciální donucovací prostředky. O tom, který donucovací prostředek nebo speciální donucovací prostředek použije, rozhoduje sám policista, velitel zakročující jednotky, popřípadě nadřízený tohoto velitele. Je nutné si uvědomit, že použití donucovacích prostředků zvyšuje bezpečnost práce policistů při práci, protože jejich zákrok je efektivnější, ušetří se náklady státu a zvýši se efektivita potírání kriminality a dodržování zákona.
1.1 Zákonná úprava použití donucovacích prostředků policisty K pochopení využívání donucovacích prostředků je nutné vycházet ze zákona. Základní ustanovení pro postup Policie ČR představuje článek 2 odst. 3, Ústavy ČR (zákon č. 1/1993 Sb.), kde je uvedeno: "státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon". Konkrétní formy přímého zákroku jsou upraveny zákonem č. 283/1991, o Policii České Republiky ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen zákon o policii) a z trestního zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon ve znění pozdějších předpisů (dále jen trestní zákon), jehož účelem je chránit zájmy společnosti, ústavní zřízení České republiky, práva a oprávněné zájmy fyzických a právnických osob. Trestní zákon popisuje některé okolnosti vylučující protiprávnost. Jde zejména o nutnou obranu (§ 13): „Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný tímto zákonem, není trestným činem.