Po ukončení 2. světové války, během které byl celý Korejský poloostrov pod nadvládou Japonských okupantů, došlo k politickému a územnímu rozdělení tohoto na první pohled bezvýznamného východoasijského státu. Hranicemi nově vzniklých území měla být 38 rovnoběžka, která měla oddělovat Severní Koreu – baštu stalinistického režimu a Jižní Koreu – dítě vychovávané západně orientovanými státy. Důvod rozdělení byl jednoduchý. Zatímco jižní část Koreje (dnešní Jižní Koreje) byla „vyčištěna“ od fašistických armád spojeneckými jednotkami, jejich severní sousedi měli tu čest být osvobozeni rudoarmějci z řad rudé armády a čínskými polovojenskými jednotkami. V důsledku toho tak začaly vznikat dva naprosto ideologicky rozdílné systémy, které se měly za nedlouho stát příčinnou změny charakteru studené války na „horkou“.Poválečné období se vyznačovalo silnou expanzí komunistických struktur do všech možných částí světa. Ani Severní Korea se nevyhla silné podpoře zemí budoucí Varšavské smlouvy, které hluboko zakotvily do jejich infrastruktur.