Nahrazení národních měn v rámci Evropské unie bylo vyvrcholením letitého vývoje evropské integrace, které znamenalo výraznou modifikaci stávajícího mezinárodního měnového systému, avšak tento proces integrace nekončí emisí společné měny k datu 1. ledna 2002, ale stále probíhá v zemích, které vstoupily do Evropské unie k 1. květnu 2004.
Česká republika nastoupila, po letech nesvobody a útlaku, již do „rozjetého vlaku“ mnohaletitého budování integrace tehdejší západní Evropy. Pro někoho možná v roce 1989 nepředstavitelné, ale během historicky relativně krátkého období se Česká republika stala právoplatnou součástí států západní Evropy, které si neprošly padesátiletou zkušeností centrálně plánovaného hospodářství.
Vstupem do Evropské unie 1. května 2004 se Česká republika, stejně jako ostatní přistoupivší země, zavázala k přijetí jednotné měny euro. Přijetí nové měny bude dalším mezníkem na naší cestě přibližování se ekonomické a sociální úrovni vyspělých západoevropských zemí. Česká republika nemá, na rozdíl od Velké Británie či Dánska, vyjednanou trvalou výjimku na zavedení eura, nezáleží tedy nyní na suverénním rozhodnutí České republiky zda euro přijme, proto se ve své práci nebudu blíže zaobírat tím, zda euro přijmout či nikoliv. V současné době jde v České republice o připravení co nejlepší pozice před vstupem, tak aby přijetí měny minimálně nezhoršilo ekonomické prostředí České republiky. Ač téma přechodu je bezesporu ekonomicko-politickou záležitostí, je nutno zapojit do diskuze všechny subjekty ekonomiky, neboť se bude dotýkat každodenního života těchto subjektů.
Cílem mé diplomové práce je popis a analýza souvislostí přípravy zavedení EURA v České republice. V diplomové práci se pokusím nastínit možné dopady přijetí eura, přičemž hodlám vycházet ze zkušeností zemí podobné ekonomické úrovně. V závěru diplomové práce uvedu mé doporučení, které bude z celé práce rezultovat.