Vypracované otázky: Vypracované zkouškové okruhy ke zkoušce z Geomorfologie
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:92,3 %
- Typ:Vypracované otázky
- Univerzita:Univerzita Palackého v Olomouci
- Fakulta:Přírodovědecká fakulta
- Kategorie:Přírodní vědy
- Podkategorie:Geologie
- Předmět:Geomorfologie
- Autor:snoopydogg
- Ročník:3. ročník
- Rozsah A4:45 strán
- Zobrazeno:1 277 x
- Stažené:2 x
- Velikost:2,5 MB
- Formát a přípona:PDF dokument (.pdf)
- Jazyk:český
- ID projektu:12531
- Poslední úprava:20.08.2018
1. Objekt, předmět a základní členění geomorfologie, georeliéf - základní vymezení
Geomorfologie je věda, zabývající se studiem tvarů, geneze a stáří zemského povrchu. Termín geomorfologie v dnešním smyslu poprvé v literatuře použil americký geolog W. J. McGee v roce 1893. Geomorfologie jako samostatná věda má svůj objekt, předmět, teorie a metody. Geomorfologie v mnoha ohledech stojí na hranici mezi geologií a geografií.
Objektem geomorfologie je reliéf povrchu naší planety - georeliéf. Georeliéf je svrchní plocha zemské kůry. Georeliéf je současně plochou, na níž dochází ke vzájemnému styku vnitřních (endogenních) pochodů působících v nitru naší planety a vnějších (exogenních) pochodů, jejichž působení je podmíněno hlavně energií Slunce. Oba typy pochodů působí proti sobě. Působení geomorfologických pochodů je dále ovlivňováno zemskou gravitací, silami vyvolávanými působením Měsíce, Slunce a dalších planet a změnami úhlové rychlosti otáčení Země kolem její osy. V poslední době se na modelaci georeliéfu stále více podílejí vlivy lidské společnosti.
Výsledkem působení uvedených pochodů jsou nerovnosti georeliéfu. Vyvýšeniny vystupující celkově nad hladinou světového oceánu označujeme jako pevniny a povrch zemské kůry na pevninách nazýváme pevninským (subaerickým) georeliéfem. Sníženiny georeliéfu jsou zaplněny vodami světového oceánu a povrch zemské kůry na jeho dně označujeme jako podmořský georeliéf.
Georeliéf je značně složitý a skládá se ze složek různého vzhledu, původu i stáří. Předmětem geomorfologie je pak řešení vztahů v rámci objektu, tj. vazeb mezi složkami georeliéfu. Geomorfologie studuje georeliéf jako jednu ze složek (geosfér) krajinné sféry (spolu s atmosférou, hydrosférou, kryosférou, pedosférou, biogeosférou a socioekonomickou sférou). Tyto složky krajinné sféry nejen působí na georeliéf, ale i sám reliéf zemského povrchu působí na tyto složky a přes ně zpětně na sebe.
Georeliéf chápeme jako jednotný soubor navzájem souvisejících prvků a složek, jako jsou svahy, údolí, horské hřbety ap. Jednotlivé složky georeliéfu představují systémy (geosystémy) nižšího řádu. Rozlišujeme proto např. tektonické, svahové, fluviální, kryogenní, eolické, marinní a další geomorfologické systémy.
Geomorfologie je věda, zabývající se studiem tvarů, geneze a stáří zemského povrchu. Termín geomorfologie v dnešním smyslu poprvé v literatuře použil americký geolog W. J. McGee v roce 1893. Geomorfologie jako samostatná věda má svůj objekt, předmět, teorie a metody. Geomorfologie v mnoha ohledech stojí na hranici mezi geologií a geografií.
Objektem geomorfologie je reliéf povrchu naší planety - georeliéf. Georeliéf je svrchní plocha zemské kůry. Georeliéf je současně plochou, na níž dochází ke vzájemnému styku vnitřních (endogenních) pochodů působících v nitru naší planety a vnějších (exogenních) pochodů, jejichž působení je podmíněno hlavně energií Slunce. Oba typy pochodů působí proti sobě. Působení geomorfologických pochodů je dále ovlivňováno zemskou gravitací, silami vyvolávanými působením Měsíce, Slunce a dalších planet a změnami úhlové rychlosti otáčení Země kolem její osy. V poslední době se na modelaci georeliéfu stále více podílejí vlivy lidské společnosti.
Výsledkem působení uvedených pochodů jsou nerovnosti georeliéfu. Vyvýšeniny vystupující celkově nad hladinou světového oceánu označujeme jako pevniny a povrch zemské kůry na pevninách nazýváme pevninským (subaerickým) georeliéfem. Sníženiny georeliéfu jsou zaplněny vodami světového oceánu a povrch zemské kůry na jeho dně označujeme jako podmořský georeliéf.
Georeliéf je značně složitý a skládá se ze složek různého vzhledu, původu i stáří. Předmětem geomorfologie je pak řešení vztahů v rámci objektu, tj. vazeb mezi složkami georeliéfu. Geomorfologie studuje georeliéf jako jednu ze složek (geosfér) krajinné sféry (spolu s atmosférou, hydrosférou, kryosférou, pedosférou, biogeosférou a socioekonomickou sférou). Tyto složky krajinné sféry nejen působí na georeliéf, ale i sám reliéf zemského povrchu působí na tyto složky a přes ně zpětně na sebe.
Georeliéf chápeme jako jednotný soubor navzájem souvisejících prvků a složek, jako jsou svahy, údolí, horské hřbety ap. Jednotlivé složky georeliéfu představují systémy (geosystémy) nižšího řádu. Rozlišujeme proto např. tektonické, svahové, fluviální, kryogenní, eolické, marinní a další geomorfologické systémy.