Jméno Olmékové pochází z aztéckého slova, které znamená "lidé ze země kaučuku". Byli jím označeni Indiáni, kteří žili na březích Mexického zálivu, kde roste kaučukovník. Aztékové, kteří ovládali Mexiko v letech 1325 až 1521, považovali potomky Olméků, jež si podrobili, za velmi vyspělé. Olmécká kultura zanikla již před stovkami let, ale její dědictví bylo v té době stále živé. Objevila se asi v 12. století př.n.l a zmizela někdy kolem roku 300 n.l. Příčiny náhlého zániku se nepodařilo doposud zjistit.
Olmékové hospodařili v nížině při pobřeží Mexického zálivu, která byla výjimečně úrodná. Vesnice se soustřeďovaly kolem San Lorenza a La Venty, které nebyly pouhými obřadními středisky, ale staly se v pravém slova smyslu městy, opravdovými centry náboženského i politického života, pravděpodobně prvními na území Amerického kontinentu. Byly tu vybudovány stupňovité pyramidy, které sloužily jako základna pro svatyni, a rozlehlé okrouhlé paláce s mnoha sály a dvory.