Byl první týden března roku 1661 a francouzský dvůr čekal na zprávu o úmrtí kardinála Mazarina, jehož rdousila rakovina. Jakožto první ministr královny matky Anny Rakouské byl zestárlý kardinál skutečným vládcem Francie od roku 1643, kdy pětiletý Ludvík XIV. zdědil francouzský trůn.
Během příštích osmnácti let byl Mazarin Ludvíkovým učitelem a přítelem. Vládl Francii železnou rukou a postaral se o to, aby se Ludvík svého dědictví ujal v plném lesku královské moci. Mezi jiným "nechal stranou" pro Ludvíkovo výhradní používání 5 milionů livrů, aby mu tak usnadnil vytvoření systému osobní vlády.