Takže točivý moment je vlastně silové působení na těleso a snaží se mu udělit otáčivý pohyb. Takže příklad: mám kolo o r = 1 m a je na něm navinutý provaz. Abych kolem pootočila, musím zatáhnout za provaz. Uchopím jej a napnu silou 1 N. Tato síla se přenese na obvod kola a při r = 1 m vyvolá na kole točivý moment o velikosti 1 Nm. Ale kolo se ještě nepohne → točivý moment může působit i na nehybné těleso. Když však provaz popotáhnu a posunu jej přesně o metr, pootočím tím i celým kolem. Takže každý bod obvodu kola opíše obloukovou dráhu dlouhou 1 metr a kolo se pootočí přesně o 1 radián. Tím tažením provazu silou 1 N o 1 m jsem vykonala mechanickou práci o velikosti 1 J. A tutéž práci vykonalo i kolo. Když práci vykonám rovnoměrným pohybem přesně za 1 s (táhnu provazem silou 1 N rychlostí 1 m/s) produkuji tím výkon 1 W → P = F*v a podobný vztah platí i při otáčivém pohybu, kdy P = Mk * ω. Takže ω v podstatě vyjadřuje totéž, co počet otáček za minutu, což vyjadřuje otáčení hřídele.
V případě jednoduchého převodu s poměrem 1:1 jsou otáčky vstupní hřídele stejné jako otáčky výstupní. Ale když budu mít převod např. s poměrem 1:3, který může být realizován např. hnacím ozubeným kolem s 20 zuby zapadajícím do hnaného kola s 60 zuby, tak tento převod sníží otáčky o počet zubů, tedy 3x. Ale s poklesem otáček se ve stejném poměru navýší výstupní točivý moment oproti vstupnímu. Takže převod nijak neovlivní výkon. Točivý moment může působit i při 0 otáčkách a 0 výkonu, ale výkon se bez točivého momentu neobejde. Aby moment autem pohnul musí se sám „začít hýbat“ - musí se k němu připojit otáčky.