Doprava břemen a manipulace s nimi je základní lidskou činností. Je pravděpodobné, že v evoluci lidské rasy se obě tyto činnosti podílely při urychlení procesu napřímení člověka a využívání bipedie při jeho pohybu (vzpřímená chůze) a také na zvětšení mozku lidí (zvýšení encefalizačního kvocientu EQ).
Rozvoj myšlení lidí a změny ve stavbě těla jsou vázány především na snahu získat výhody při zabezpečení života svého živočišného druhu. Samice si totiž pravděpodobně více vybíraly ty samce, kteří pro ně a jejich děti mohli donést více potravy než ti čtyřnozí, kteří při dopravě potravy obtížně překonávali překážky v terénu. Manipulace s rozmanitou potravou byla snazší, když měli samci k dispozici přední končetiny (přinesli rozmanitou potravu - živočišnou i rostlinnou a přinesli jí více, čímž zajistili nejen správnou výživu, ale i dostatečné množství energie). Samice mohly při chůzi na zadních končetinách snáze manipulovat s mláďaty a účinněji je mohly chránit při pohybu krajinou (nést je nad hladinou vody, nad trnitými keři, měly lepší přehled o překážkách, snáze překonávaly málo únosné terény, apod.). Bylo pouze otázkou času, kdy evoluční vývoj nahradí dvounohými čtyřnohé a potlačí ty s nižší mentální kapacitou.