Vypracované otázky: Vypracované otázky z předmětu Obecné právní dějiny
Skrýt detaily | Oblíbený- Kvalita:92,3 %
- Typ:Vypracované otázky
- Univerzita:Masarykova univerzita
- Fakulta:Právnická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy
- Podkategorie:Dejepis
- Předmět:Obecné právní dějiny
- Autor:snoopydogg
- Ročník:1. ročník
- Rozsah A4:62 strán
- Zobrazeno:1 322 x
- Stažené:4 x
- Velikost:2,0 MB
- Formát a přípona:PDF dokument (.pdf)
- Jazyk:český
- ID projektu:12779
- Poslední úprava:08.10.2018
otázka č. 1 - raně starověké státy a jejich zřízení
Obecná charakteristika
Státní organizace často nahrazovala starší rodovou organizaci. Vznik nejstarších státních útvarů spadá do 4. tisíciletí př. n. l. Charakteristickými znaky nejstarších států jsou zejména:
o soustředění moci do rukou panovníka
o existence otroctví
o obyčejové právo a jeho postupné nahrazování legislativou právotvorných orgánů
o spojování státu a náboženství (panovník často ztotožněn s bohem)
o dělení společnosti na nerovné skupiny
Starověké státy můžeme dělit na: raně otrokářské státy (Mezopotámie, Izrael, Asýrie … někdy také nazývány „orientální despocie“) a klasické otrokářské státy (řecké státy a Řím).
Mezopotámie
Od 4. tisíciletí dochází v oblasti Mezopotámie (mezi řekami Eufrat a Tigris) k osidlování kmeny Sumerů (v deltě řek) a Akkadů (severněji). Již v této době vznikají nejstarší městské státy (např. Ur, Uruk, Eridu či Nippur), hegemonii nad nimi nakonec získává Lagaš. Kolem roku 2350 př. n. l. sjednocuje Sumer a Akkad Sargon Akkadský. Tato říše byla vyvrácena kmeny Gutejců.
K rozkvětu země došlo za vlády první babylonské dynastie, jehož vrcholem byla vláda panovníka Chammurapiho (1792-1750 př. n. l.). Došlo k silné centralizaci, stavbě zavodňovacích kanálů a dalším hospodářským reformám, které si vynutili sjednocení právních předpisů. Pod náporem Kassitů však byla i babylonská říše vyvrácena, nicméně Kassité z velké části přejali babylonskou kulturu. Postupně docházelo k bojům mezi různými národy (Asyřané, Chaldejci), roku 539 byla Babylonie dobyta Kýrem Velikým a začleněná k Perské říši.
Hlavním zaměstnáním obyvatelstva bylo zemědělství. Patriarchální společnost se dělila na avíly, muškény (obě skupiny svobodné) a vardy (otroky). V čele městského státu stál kníže (ensi), byla-li však říše rozsáhlejší, používat titul panovník (lugal). V jeho rukou byla soustředěna veškerá státní moc, správu hospodářského života zajišťoval nobunda. Správu chrámového majetku zajišťoval hlavní kněz (sangu).
Obecná charakteristika
Státní organizace často nahrazovala starší rodovou organizaci. Vznik nejstarších státních útvarů spadá do 4. tisíciletí př. n. l. Charakteristickými znaky nejstarších států jsou zejména:
o soustředění moci do rukou panovníka
o existence otroctví
o obyčejové právo a jeho postupné nahrazování legislativou právotvorných orgánů
o spojování státu a náboženství (panovník často ztotožněn s bohem)
o dělení společnosti na nerovné skupiny
Starověké státy můžeme dělit na: raně otrokářské státy (Mezopotámie, Izrael, Asýrie … někdy také nazývány „orientální despocie“) a klasické otrokářské státy (řecké státy a Řím).
Mezopotámie
Od 4. tisíciletí dochází v oblasti Mezopotámie (mezi řekami Eufrat a Tigris) k osidlování kmeny Sumerů (v deltě řek) a Akkadů (severněji). Již v této době vznikají nejstarší městské státy (např. Ur, Uruk, Eridu či Nippur), hegemonii nad nimi nakonec získává Lagaš. Kolem roku 2350 př. n. l. sjednocuje Sumer a Akkad Sargon Akkadský. Tato říše byla vyvrácena kmeny Gutejců.
K rozkvětu země došlo za vlády první babylonské dynastie, jehož vrcholem byla vláda panovníka Chammurapiho (1792-1750 př. n. l.). Došlo k silné centralizaci, stavbě zavodňovacích kanálů a dalším hospodářským reformám, které si vynutili sjednocení právních předpisů. Pod náporem Kassitů však byla i babylonská říše vyvrácena, nicméně Kassité z velké části přejali babylonskou kulturu. Postupně docházelo k bojům mezi různými národy (Asyřané, Chaldejci), roku 539 byla Babylonie dobyta Kýrem Velikým a začleněná k Perské říši.
Hlavním zaměstnáním obyvatelstva bylo zemědělství. Patriarchální společnost se dělila na avíly, muškény (obě skupiny svobodné) a vardy (otroky). V čele městského státu stál kníže (ensi), byla-li však říše rozsáhlejší, používat titul panovník (lugal). V jeho rukou byla soustředěna veškerá státní moc, správu hospodářského života zajišťoval nobunda. Správu chrámového majetku zajišťoval hlavní kněz (sangu).